from the new world
v patek jsem konecne dostal pridelene SSN (social security number, nikoliv svaz socialisticke nadrze), aspon se na me urednici nebudou divat zvrchu. radost z tohoto cisilka pokazil jenom seznam kancelari, ktere musim navstivit. docela tu snezilo, tak jsem se na to vykaslal a sel domu, ze to vyridim v pondeli.
vikend byl zase nudne pracovni. v nedelu me tu zacali stvat ,,zvony'' z kostelu. zacalo me byt trochu stydno, ze se nechovam jak radny american a jel jsem se podivat do walmartu a rozsirit kuchynske vybaveni a uzit si trochu konzumu.
moc chytry napad to nebyl... uz kdyz jsem si bral vozik, jsem pochopil ala bundu — dneska k nam do obchodu prisla tlusta zenska... tady jich byly cele zastupy... (nicmene — co jsem zatim videl nejvetsi extrem, byla zenska, ktera mela tak velke bricho, ze se ji prsa draly do obliceje). proste po pul hodine klickovani mezi tukoulemi a malyma ujecenyma deckama jsem radsi zrevidoval jestli mam vsechno a hledal nejkratsi cestu ztohoven. cestu jsem nasel... jenomze na konci stal strazce mostu do normalniho sveta — zkratka a dobre — pokladni.
pokladni nevypadal z nejbystrejsich. byl o neco malo rychlejsi nez nehybne predmety, presto 2x pomalejsi nez prodavacky z olomoucke billy. a protoze jsem si koupil talirky a misky na jidlo tak me je chtel kazdy zabalit do samostatne igelitky. vyzbletal jsem na neho neco at to proboha nebali zvlast. nejak moc me nerozumel, ja jemu taky. tak jsme tam chvilku konverzovali jako dva mentalove, ale nakonec jsme se pochopili. a spolecnymi silami jsme usetrili americke ekonomice par litru jiz tak drahe ropy.
dneska tu bylo docela fajne. den jak stvoreny pro behani po uradech. na to ze venku bylo -3 (celsia) dalo se chodit jenom v mikine. (o tom, co je tu hezke pocasi tu mame kazdy uplne jinou predstavu. vcera jsem byl naskok u kolegy, ktery tvrdil, ze je nejaky nemocny a mel teplotu — 36,6 celsia. nikoliv vsak telesnou, ale v byte.)
obehnout kancelare bylo docela v pohode a kdyz uz jsem v tom byl, tak jsem se dokopal zalozit si ucet v bance. nebylo to nijak slozite — dosel jsem za nejakou pani ,,darciovou'', chvilku neco bleptal a pak spravnou kombinaci ,,slov'' — ,,jeah'', ,,okej'', ,,it saunds gud'' se ucet zalozi prakticky sam. docela dobre jsme se bavil, kdyz se pani z pasu snazila vypatrat ze ktere zeme to vlastne su. po rade otaceni cele knizecky to nakonec nasla.
prekvapive to dneska nebyl jediny ,,narodostni'' incident. v anglictine jsem zase jednomu cinanovi vysvetloval svuj puvod. teda nejdriv jsem mu musel vyvratit, ze opravdu nejsu z turecka, ale ze stredni evropy z ,,check republic'' a ze ceska republika neni ve spanelsku. ale na to, ze jsem z uherskeho brodu, a ne hradiste, coz se casto plete, jsem ho uz nestihl upozornit, protoze hodina akorat skoncila.
a aby toho ,,patriotismu'' nebylo dost, dneska jsem si pustil k vareni radio... nejaky mistni radiozurnal. znate to... nekonecne diskuze na naprosto nudne temata jako, ze do severni koreje prijede symfonicky orchestr a ze maji problem tam privest pi-jano a ze budou hrat wagnera, protoze je spravne politicky korektni. to vsechno nam potvrdil zpravodaj az z los angeles, protoze wagner je jenom takove zname ,,pa pa da pa pa da pa''. a cele to zakoncili ukazkou od nejakeho ,,dvožáka'' — from the new world. takova vec, docela potesi... ale radsi se nebudu ptat indickych/cinskych/americkych kolegu, jestli znaji nejakeho dvožáka, abych si nezkazil iluze. obzvlast, kdyz jedne americance delalo problem poznat i dustina hoffmana.
Vytvořil(a) deda.jabko v 26. 02. 2008, 06:25
Přidat komentář